Porterův model 5 sil

Copak se to na nás chystá?

Každý z nás se něčím zabývá. Každý z nás působí v nějakém oboru. A v každém oboru máme někoho, kdo nám to ztěžuje. Ať už je to konkurent, zákazník nebo dodavatel. Jedná se o jakýsi mikrosvět, definovaný místem a oborem. A proto je dobré se čas od času zamyslet nad tím, co na nás zase chystají. Analýzu, která se tím zabývá, připravil pan Porter. Někdy se jí říká Porterův model 5 sil a někdy analýza 5 sil podle Portera. A co že to je?
Porterův model 5 sil se snaží odvodit sílu konkurence v analyzovaném odvětví a tím pádem také ziskovost daného sektoru trhu. K dosažení tohoto cíle rozebírá pět klíčových vlivů, které konkurenceschopnost firmy přímo či nepřímo ovlivňují.
A jakpak se to dělá? První důležitý faktor je definice okolí (geografická oblast) a odvětví. Vždy je důležité si vymezit hřiště, na kterém svou hru hrajeme. Ono totiž není stejné, jestliže se pohybujeme sice v jednom odvětví, ale v různých oblastech. Příklad může být obor IT a oblast Česká republika, nebo oblast ve střední Africe. Vliv bude mít i velikost vybrané oblasti. Je určitě rozdíl IT na bruntálsku oproti IT v celé Evropě. A když už máme definované hřiště, můžeme se podívat na jednotlivé aspekty (síly).

Porterův model 5 sil

1) Vyjednávací síla zákazníků (Bargaining power of customers)

V rámci tohoto aspektu je potřeba si položit otázku, kdo jsou moji zákazníci. Tady máme dva extrémy. Buď mám spoustu malých zákazníků a když o jednoho z nich přijdu, tak mě to až tak moc bolet nebude. Nebo mám několik málo velkých zákazníků a ztráta jednoho z nich může být pro moje podnikání fatální. Z toho vyplývá, že malí zákazníci nemají velkou vyjednávací pozici, a proto budou muset přijmout to, co jim nabídnu. Budu to s nimi mít asi jednodušší. V druhém případě už to tak jednoduché nebude. Velcí zákazníci si budou diktovat podmínky, na které asi budete muset přistoupit, abyste vůbec zakázku získali. Typickým příkladem může být třeba splatnost faktur. Když si velký zákazník usmyslí, že bude splatnost 60 dní, tak s tím moc nenaděláte. Jediné, co můžete, je připravit se na to. A proto musíte vědět, co na Vás vaši zákazníci chystají.

2) Vyjednávací síla dodavatelů (Bargaining power of suppliers)

V rámci tohoto aspektu je potřeba si položit otázku, kdo jsou moji dodavatelé. Je to úplně stejný princip jako u zákazníků, jenom se díváme na druhou stranu. Tady je zase klíčové, jestli jsou naši dodavatelé “monopolní” a tudíž si můžou diktovat, nebo máme víc “zaměnitelných” dodavatelů. Ti si asi až tak moc diktovat nemůžou. Klasickým příkladem můžou být dodací podmínky, nutnosti různých registrací, napojení informačních systémů apod.

3) Míra konkurence (Competitive rivalry within an industry)

Tady si klademe otázku, jak moc konkurenční prostředí máme. Jsou obory, kde je velká konkurence a jakmile jeden konkurent s něčím přijde, ostatní musí v podstatě okamžitě reagovat. Na druhou stranu jsou obory, kde vládne “klídek a pohodička”. Tam, kde klídek nevládne, asi budu muset daleko víc sledovat své okolí, abych mohl rychle reagovat. Budu muset vyčlenit daleko víc zdrojů na to sledování a vyhodnocování. Dalším důsledkem asi bude i nutnost být “flexibilní”. Budu muset své podnikání budovat tak, aby šlo snadno změnit. Aby se třeba zbytečně složité a těžkopádné procesy nestaly brzdou, která zapříčiní zaostávání za konkurencí. To pak může vést i ke krachu společnosti.

4) Hrozba vstupu na trh (Threat of new entrants)

U tohoto aspektu je důležité si uvědomit, jak těžké či jednoduché je pro někoho nového vstoupit na trh v rámci vybraného oboru. V některých případech je to velmi jednoduché. To platí například pro vývojáře webových stránek. Tam se stačí naučit základy HTML a můžete začít. K tomu stačí dvoudenní kurz. V dalších případech je potřeba poměrně velký objem peněz. Třeba když si chcete založit banku. Je potřeba naplnit určité fondy. A to jen tak někdo nemá. A nakonec existují obory, kde je potřeba splnit celkem náročné kvalifikační požadavky. Sem patří namátkou farmacie apod. Čím obtížnější je vstup na trh, tíme méně nových konkurentů a tím méně překvapení.

5) Hrozba substitutů (Threat of substitute products)

Posledním aspektem je hrozba takových řešení, která mohou nahradit vaše zaběhané produkty či služby. Typickým příkladem může být třeba doprava v rámci zásilkových obchodů. V dnešní době zásilkové obchody používají různé služby typu DHL. Jenže tyto služby bude možné v budoucnosti nahradit pomocí dronů. Firma Amazon je už testuje. Další možností jsou třeba bankovní půjčky. Poslední dobou se prosazuje individuální půjčování peněz prostřednictvím internetu. To samé platí pro Taxi služby versus Uber. Je vždy dobré se dívat nejenom na svůj obor, ale i na okolní obory, jestli tam náhodou něco nezraje, co by nás mohlo ohrozit.

Pamatujte, každý obor je specifický, a proto je dobré vědět, co se tam chystá. S tím pomáhá Porterův model 5 sil.

Ochranné známky
  • PMBOK® a PMI® jsou registrované ochranné známky Project Management Institute.

  • ITIL®, PRINCE2® a PRINCE2 Agile® jsou registrované ochranné známky AXELOS Limited používané s jejím svolením. Swirl logo™ je ochranná známka AXELOS Limited používaná s jejím svolením. Všechna práva vyhrazena.

  • IPMA® je registrovaná ochranná známka International Project Management Association.

  • COBIT5® je registrovaná ochranná známka ISACA a IT Governance Institute.

  • GTD® a Getting Things Done® jsou registrované ochranné známky David Allen Company.

Kontakt
  • Sídlo: Vlasty Buriana 500, 19015 Praha 9

  • Telefon: 777 608 646

  • Email: info@ict-123.com